B.A.T.F.K.23 Bantam

Když Frederick Koolhoven v r. 1917 odešel ze společnosti Armstrong Whitworth, jeho první konstrukcí u nového zaměstnavatele, British Aerial Trans­port Co. Ltd. (B.A.T.), byl jednomístný stíhací dvouplošník F.K.22. Měl celodřevěnou konstrukci se samonosným trupem, který měl být poháněný hvězdi­covým motorem A.B.C. Mosquito s vý­konem 89 kW. Vzhledem k neúspěchu tohoto motoru byl nakonec na prvním a třetím ze šesti plánovaných vývojo­ vých letadel použit motor A.B.C. Wasp I o výkonu 127 kW. S druhý strojem, poháněným rotačním motorem Gnome Monosoupape o výkonu 75 kW, byly v lednu 1918 v Martlesham Heath za­hájeny vývojové zkoušky. Později dostal ještě výkonnější rotační motor Le Rhůne 9J o výkonu 82 kW.

Další tři letadla, vyrobená podle pů­vodního kontraktu,  měla označení F.K.23 Bantam I, druhý prototyp se po­zději stal známý jako Bantam  II. Prototyp Bantamu I si ponechal celodřevěnou konstrukci, byl však rozměro­vě menší – rozpětí křídel bylo zmenše­no z 7,52 m na 6,10 m a jeho délka byla z 6,30 m snížena na 5,61 m. Pro pohon Bantamu I byl vybrán motor A.B.C. Wasp a letové zkoušky byly zahájeny v květnu 1918. Byly postaveny další dva prototypy, trochu větší a modifikované konstrukce, po nichž následovala do­dávka devíti z celkem dvanácti vývojo­vých letadel. První z nich bylo odesláno 26. července 1918 do zkušebního stře­diska Royal Aircraft Establishment ve Famborough. Dvě letadla byla odeslána ke zkouškám do zahraničí, jedno do Villacoublay ve Francii a druhé dokonce až za moře, na základnu Wright Field v USA. Tento stroj dostal americké označení P.167 a 30. září 1922 byl ulo­žen „do skladu“.

Výroba Bantamu zahrnovala mnoho konstrukčních změn, zejména odstraně­ni nepříjemných vlastností ve vývrtce, které se projevily u prototypů. Bylo opět zvětšeno rozpětí křídel a letadlo dostalo i zvětšenou vodorovnou ocasní plochu, naproti tomu byla snížena plocha kýlovky a zvětšena  plocha směrovky. Pokračující problémy s motory a pová­lečné snižování stavu letadel RAF ovliv­nily budoucnost Bantamu. Byl učiněn pokus vyřešit problémy s výkonem in­stalací nového motoru A.B.C. Wasp II o výkonu 149 kW, jímž byl vybaven po­slední vyráběný stroj. Po uzavření B.A.T koupil letadlo Koolhoven a dopravil jej do Nizozemska. Zde byl opět vybaven novým motorem, tentokrát to byl hvěz­dicový motor Armstrong Siddeley Lynx o výkonu 149 kW. Několik letadel se po­té objevilo v britském civilním rejstříku včetně jednoho, s nímž se 21. června 1919 zúčastnil závodů v Hendonu i bý­valý zkušební pilot B.A.T  major Christopher Draper. Tento stroj se vy­značoval menším rozpětím spodního křídla (na polovinu původního rozpětí), vrchní křídlo bylo neseno na šikmých vzpěrách, které byly v místě vnějších mezikřídlových výztuh.

A.T.F.K.22 v průběhu zkoušek v Matlesham Heath. Počítalo se s ním jako se stíhacím letadlem, ale prodlužování jeho vývoje a snižování stavů RAF přispěly k jeho zániku.

Technické údaje

B.A.T.F.K.23 Bantam

  • Typ: jednomotorový jednomístný vzpérový stíhací dvouplošník
  • Pohonná jednotka: hvězdicový pístový motor A.B.C. Wasp I o výkonu 127 kW
  • Výkony: max. rychlost 206 km/h ve výšce 1 980 m; stoupání do výšky 1 980 m 5 min. 10 s; dostup 6 100 m; vytrvalost 2 hod. 30 min.
  • Hmotnost: prázdná 378 kg; max. vzletová 599 kg
  • Rozměry: rozpětí 7,62 m; délka 5,61 m; výška 2,06 m; plocha křídla 17,19 m2
  • Výzbroj: dva pevné synchronizované kulomety Vickers ráže 7,7 mm