BAC TSR.2

Vznik BAC TSR.2, podobně jako anglo-francouzského Concordu, byl do­provázen dramatickými a politickými rozhodnutími. Tato skutečnost, spolu s obrovskými náklady na jeho vývoj způsobily, že se nakonec tento projekt vytratil do nenávratna.

Oba typy však představují vynikající výsledky práce britského leteckého prů­myslu. Mnoho výzkumných a vývojo­vých činností spojených s vývojem TSR.2 a jeho motorů velkou mírou  při­spělo k technologickému úspěchu při výrobě nadzvukového dopravního le­tadla Concorde SST.

Začátkem 50. let začaly přibývat po­žadavky na definici toho, jak by měl vy­padat nástupce letadla English Electric Canberra ve službách u RAF. Koncem r. 1955 si na generálním štábu velitel­ství letectva uvědomili rostoucí důleži­tost těchto požadavků i to, že řešení úkolu již nesnese odklad. Diskuse a průzkumy týkající se této otázky trva­ly téměř po celý r. 1956 a jejich výsled­kem byl požadavek GOR.339 (General Operational Requirement – všeobecný operační požadavek), vydaný koncem r. 1957, v němž byly uvedeny celkové požadavky na letoun požadovaný RAF. Odpověď, která přišla od spojeného tý­mu konstruktérů společností English Electric v Prestonu, hrabství Lancashire, a Wickers Armstrong ve Weybridge, hrabství Surrey, byla tak povzbuzující, že 1. ledna 1959 bylo oznámeno roz­hodnutí o zahájení vývoje TSR.2. Brzy nato byl vydán OR.343 – (Operational Requirement – operační požadavek), v němž byl určen systém výzbroje po­užitelný při operacích za každého po­časí, při letu vysokou rychlostí na vel­kých i na malých výškách. Letoun měl být použitelný jako taktický útočný i průzkumný stroj (Tactical Strike and Recconnaissance – TSR). Pokud by byl vývoj TSR.2 dokončen, pak z něj jeho únosnost a dolet mohly učinit důležitou strategickou zbraň. English Electric a Vickers-Armstrong byly poté slouče­ny, staly se divizemi British Aircraft Corporation a jejich spojené konstrukč­ní týmy začaly pracovat na projektu té­to složité konstrukce. Práce znamenaly velký skok v konstrukci draku, avioniky, motorů a velký pokrok v technologiích. Pro výrobu draku byly vyvinuty nové materiály – slitiny hliníku s mědí určené pro teplotně méně namáhané části. Pro konstrukce, u nichž se předpokládal zvýšený kinetický ohřev, byly vyvinuty slitiny hliníku s lithiem, části draku v těs­né blízkosti motorů byly vyrobeny z tita­nových slitin, zatímco podvozkové nohy byly zhotoveny z vysoce pevných oce­lí. TSR.2 byl hornoplošník. Tato kon­cepce byla zvolena proto, aby byly minimalizovány problémy s obtékáním unikátních ocasních ploch. Ze stejného důvodu mělo křídlo typu delta s úhlem šípu náběžné hrany 60° mírně záporné vzepětí a k řízení kolem podélné osy sloužily dolů sklopené konce o větším rozpětí, než bylo rozpětí vodorovných ocasních ploch. Křídlo nemělo křidélka, aerodynamické plůtky, slot, štěrbiny, bylo vybaveno jen ofukovanými klapka­mi po celé délce odtokové hrany křídla. Toto uspořádání umožňovalo neuvěři­telně krátký vzlet. V trupu bylo místo pro pilota a navigátora, kteří seděli za sebou na vystřelovacích sedadlech Martin-Baker. Na každé straně trupu mezi kříd­lem a ocasními plochami byly aerody­namické brzdicí štíty a pohonnou jed­notku tvořila dvojice proudových motorů Bristol Siddeley Olympus 320. Avionika vyvinutá speciálně pro TSR.2 měla pos­kytnout dosud nevídané operační mož­nosti; palubní počítač měl shromažďo­vat informace ze  systému  sběru letových dat, inerciální plošiny a z rada­ru s dopředním a stranovým výhledem. Příslušně zpracované a neustále aktu­alizované informace byly dodávány na pilotní průhledový displej (HUD), na dis­plej navigátora, do autopilota a systému ovládání výzbroje. Radar a další vyba­vení s ním spojené umožňovaly TSR.2 létat spolehlivě a bezpečně s  kopírová­ním terénu a v případě jakékoliv náhlé poruchy systému bylo letadlo automa­ticky převedeno do stoupání.

První úspěšný let s prototypem TSR.2 (XR219), trvající 14 minut, pro­vedl 27. září 1964 v Aircraft & Armament Experimental Establishment v Boscombe Down velitel perutě R. P. Beamont. Byl to jediný letuschopný stroj ze čtyř, které byly vyráběny. Nalétal celkem 13 hod. a 9 min. do doby, než byl o pět měsíců později 6. dubna 1965 celý program TSR.2 (postihující 49 letadel), zrušen. Program nebyl zrušen v dů­sledku technického selhání, ale v dů­sledku politického rozhodnutí. Stejně ja­ko Concorde měl i TSR.2 své prota­gonisty a odpůrce. Roland Beamont, který jej znal lépe než kdokoli jiný, si za­čal plně uvědomovat vynikající vlast­nosti radarového systému při letu na malých výškách, umožňující létat nad vrcholky stromů neuvěřitelnou rychlos­tí, ale přitom naprosto bezpečně. Věřil, že toto je jedna z nejvýznačnějších kon­strukcí v celé historii stavby letadel. Stejně jako mnoho dalších lidí, kteří se zapojili do práce na tomto vynikajícím stroji, považoval jeho zrušení za velkou ztrátu pro RAF.

Technické údaje

  • Typ: dvoumotorový dvoumístný samonosný taktický hornoplošník
  • Pohonná jednotka: proudové motory Bristol Siddeley Olympus 320, každý o tahu 136,16 kN, s možností zvýšení tahu na 146,8 kN.
  • Výkony: (specifikované v listopadu 1962) max. rychlost M 2,25 nebo 2 390 km/h ve výšce; max. cestovní rychlost M 1,1 nebo 1 345 km/h ve výšce 61 m, nebo M 2,05 nebo 2 181 km/h nad výškou 10 950 m; počáteční stoupavost 15 240 m/min.; operační dostup 16 460 m; operační dolet v režimu hi-hi s nákladem pum o hmotnosti 907 kg 1 851 km nebo v režimu lo-lo 1 287 km; dolet s max. množstvím paliva 6 840 km
  • Hmotnost: max. vzletová 45 535 kg
  • Rozměry: rozpětí 11,28 m; délka 27,13 m; výška 7,32 m; plocha křídla 65,03 m2
  • Výzbroj: (plánovaná) konvenční nebo nukleární pumy do hmotnosti 2 722 kg v pumovnici plus až do 1 814 kg pum, raketometů nebo přídavných nádrží na čtyřech podkřídlových závěsnících

Po letech tvořivé práce byl projektskvělého taktického útočného a průzkumného letadla BAC TSR.2 pouhých pět měsíců po jeho prvním letu zrušen.