Letadlo Boeing 367 (C/KC-97)

Na počátku r. 1942 Boeing inicioval vývojovou studii pro vyzkoušení možnosti výroby dopravní verze svého B-29 Superfortress. Vzhledem k návrhu a postupu společnosti v době, kdy dopravní letouny dlouhého doletu byly velmi žádané, objednalo USAAF 23. ledna 1943 u Boeinga tři prototypy. Společnost typ označila jako Boeing model 367 a US Army Air Force (USAAF) jako XC-97. Letoun poprvé vzlétl 15. listopadu 1944.

XC-97 měl mnoho společného s B-29 včetně křídla a uchycení motorů. Na první pohled vypadal dvojitý vypouklý trup (double-bubble) nově, ve skutečnosti však byla spodní část jeho konstrukce z trupu B-29. Ocasní plochy byly uchyceny k nové (a větší) horní části. Dne 6. července 1945 se uskutečnilo rychlé ověření prototypů a k provozním zkouškám bylo objednáno 10 strojů. Bylo to šest nákladních dopravních YC-97, tři YC-97A pro dopravu vojenských skupin a jeden YC-97B pro linkovou přepravu s 80 sedadly v hlavní kabině.

První kontrakt na 27 letounů C-97A se uskutečnil 24. března 1947. Letoun měl motory Pratt & Whitney R-4360-27 o výkonu 2 425 kW (3 250 k) a byl určen pro přepravu vojáků nebo 24 040 kg užitečné hmotnosti. Následovaly dvě dopravní verze pod označením C-97C a VC-97D, dále tři pokusné KC-97A s přídavnými palivovými nádržemi a Boeingem vyvinutou přečerpávací hubicí. Výroba tankerů KC-97E byla zahájena v r. 1951. Tuto verzi poháněly motory R-4360-35C s výkonem 2 610 kW

(3 500 k). Následující verze KC-97F se lišila pouze motory R-4360-59B. KC-97E a KC-97F bylo možné upravit jako dopravní i tankovací letadla, avšak při změně na plnohodnotný dopravní letoun musel být systém pro čerpání paliva za letu odstraněn. Nejrozšířenější verzí, s počtem 592 vyrobených letounů, byl KC-97G, který mohl létat jako dopravní nebo tankovací letoun, aniž ho bylo nutné upravovat.

Do r. 1956, kdy končila výroba, bylo vyrobeno celkem 888 letounů C-97. Mnohé z nich byly později upraveny k jiným účelům. Verze KC-97L měla zvětšený výkon díky dvěma proudovým motorům General Electric J47-GE-23 s tahem 23,142 kN, aby se mohl snadněji setkávat s letouny Boeing B-47. Letouny KC-97G, plně upravené na dopravní nákladní verzi, byly označeny C-97G, pro dopravu cestujících pak měly označení C-97K. Vyhledávací a záchranná verze byla označena HC-97G. Tři KC-97L byly dodány do služeb španělských leteckých sil pod označením TK-1. Několik jich létalo v izraelských vzdušných silách.

KC-97G bylo možné používat k nákladní dopravě nebo dopravě cestujících bez jakýchkoliv dalších úprav. Létal s nádržemi uchycenými pod křídlem a Národní letecký dozor (Air National Guard) je často nahrazoval dvěma proudovými motory J47 k úpravě na verzi KC-97L.

Verze

C-97D: označení pro třetí YC-97A, pro YC-97B a dva C-97A upravené na standardní dopravu cestujících. Tři VC-97D byly krátce nato přejmenovány na C-97D.

KC-97H: označení projeden KC-97F, upravený pro zkoušky tankeru, používající sondu a plovoucí uchycení systému k čerpání paliva za letu, vyvinuté ve Velké Británii YC-97J: konečné označení pro dva KC-97G upravené pro USAF. Ty ho používaly jako létající zkušebnu čtyř turbovrtulových motorů Pratt & Whitney YT43-P-5 s výkonem 4 250 kW (5 700 k).

Technické údaje KC-97G

  • Typ: čtyřmotorový samonosný transportní středoplošník pro posádku a náklad
  • Pohonná jednotka: hvězdicové motory Pratt & Whitney R-4360-59B o výkonu 2 610 kW
  • Výkony: max. rychlost 604 km/h; cestovní rychlost 483 km/h; dostup 9 205 m; dolet 6 920 kg
  • Hmotnost: prázdná 37 421 kg; max. vzletová 79 379 kg
  • Ve společnosti F-86 je vidět jeden z dopravních YC-97J, upravený z tankeru KC-97G s vrtulemi YT43.
  • Rozměry: rozpětí 43,05 m; délka 33,63 m; výška 11,66 m; plocha křídla 164,34 m2

 

No Comments

Leave a Comment