Tag Archives : 1944

Letadlo Boeing 367 (C/KC-97)


Na počátku r. 1942 Boeing inicioval vývojovou studii pro vyzkoušení možnosti výroby dopravní verze svého B-29 Superfortress. Vzhledem k návrhu a postupu společnosti v době, kdy dopravní letouny dlouhého doletu byly velmi žádané, objednalo USAAF 23. ledna 1943 u Boeinga tři prototypy. Společnost typ označila jako Boeing model 367 a US Army Air Force (USAAF) jako XC-97. Letoun poprvé vzlétl 15. listopadu 1944. XC-97 měl mnoho společného s B-29 včetně křídla a uchycení motorů. Na první pohled vypadal dvojitý vypouklý trup (double-bubble) nově, ve skutečnosti však byla spodní část jeho konstrukce z trupu B-29. Ocasní plochy byly uchyceny k nové (a větší) horní části. Dne 6. července 1945 se uskutečnilo rychlé ověření prototypů a k provozním zkouškám bylo objednáno 10 strojů. Bylo to šest nákladních dopravních YC-97, tři YC-97A pro dopravu vojenských skupin a jeden YC-97B pro linkovou přepravu s 80 sedadly v hlavní kabině. První kontrakt na 27 letounů C-97A se uskutečnil 24. března 1947. Letoun měl motory Pratt & Whitney R-4360-27 o výkonu 2 425 kW (3 250 k) a byl určen pro přepravu vojáků nebo 24 040 kg užitečné hmotnosti. Následovaly dvě dopravní verze pod označením C-97C a VC-97D, dále tři pokusné KC-97A s přídavnými palivovými nádržemi a Boeingem vyvinutou přečerpávací hubicí. Výroba tankerů KC-97E byla zahájena v r. 1951. Tuto verzi poháněly motory R-4360-35C s výkonem 2 610 kW (3 500 k). Následující verze KC-97F se lišila pouze motory R-4360-59B. KC-97E a KC-97F bylo možné upravit jako dopravní i tankovací letadla, avšak při změně na plnohodnotný dopravní letoun musel být systém pro čerpání paliva za letu odstraněn. Nejrozšířenější verzí, s počtem 592 vyrobených letounů, byl KC-97G, který mohl létat jako dopravní nebo tankovací letoun, aniž ho bylo nutné upravovat. Do r. 1956, kdy končila výroba, bylo vyrobeno celkem 888 letounů C-97. Mnohé z nich byly později upraveny k jiným účelům. Verze KC-97L měla zvětšený výkon díky dvěma proudovým motorům General Electric J47-GE-23 s tahem 23,142 kN, aby se mohl snadněji setkávat s letouny Boeing B-47. Letouny KC-97G, plně upravené na dopravní nákladní verzi, byly označeny C-97G, pro dopravu cestujících pak měly označení C-97K. Vyhledávací a záchranná verze byla označena HC-97G. Tři KC-97L byly dodány do služeb španělských leteckých sil pod označením TK-1. Několik jich létalo v izraelských vzdušných silách. KC-97G bylo možné používat k nákladní dopravě nebo dopravě cestujících bez jakýchkoliv dalších úprav. Létal s nádržemi uchycenými pod křídlem a Národní letecký dozor (Air National Guard) je často nahrazoval dvěma proudovými motory J47 k úpravě na verzi KC-97L.

Verze

C-97D: označení pro třetí YC-97A, pro YC-97B a dva C-97A upravené na standardní dopravu cestujících. Tři VC-97D byly krátce nato přejmenovány na C-97D. KC-97H: označení projeden KC-97F, upravený pro zkoušky tankeru, používající sondu a plovoucí uchycení systému k čerpání paliva za letu, vyvinuté ve Velké Británii YC-97J: konečné označení pro dva KC-97G upravené pro USAF. Ty ho používaly jako létající zkušebnu čtyř turbovrtulových motorů Pratt & Whitney YT43-P-5 s výkonem 4 250 kW (5 700 k).

Technické údaje KC-97G

  • Typ: čtyřmotorový samonosný transportní středoplošník pro posádku a náklad
  • Pohonná jednotka: hvězdicové motory Pratt & Whitney R-4360-59B o výkonu 2 610 kW
  • Výkony: max. rychlost 604 km/h; cestovní rychlost 483 km/h; dostup 9 205 m; dolet 6 920 kg
  • Hmotnost: prázdná 37 421 kg; max. vzletová 79 379 kg
  • Ve společnosti F-86 je vidět jeden z dopravních YC-97J, upravený z tankeru KC-97G s vrtulemi YT43.
  • Rozměry: rozpětí 43,05 m; délka 33,63 m; výška 11,66 m; plocha křídla 164,34 m2
 
Read More »

Stíhačky Bell XP


Bell XP-77

Nárůst počtu bombardérů a stíhacích letounů během 2. sv. války přinesl oprávněné obavy z nedostatku lehkých slitin, z nichž byly tyto letouny vyrobe­ny. Pod původním názvem Tri-4 firmy Bell figuroval jeden z projektů zaměře­ný na stíhací letoun z tzv. nestrategických materiálů. Šlo o dolnoplošník se zatahovacím podvozkem a s pohonem řadovým motorem Ranger. Po mnoha jednáních a změnách zví­tězil projekt firmy Bell, následovaný objednávkou šesti prototypů XP-77. V důsledku zpoždění a nárůstu ceny byla objednávka zredukována na dva stroje. První z prototypů vzlétl 1. dubna 1944. Zkoušky přinesly mnoho problé­mů a po kolizi druhého z prototypů a je­ho následném zničení byl program v prosinci 1944 zrušen.

Technické údaje:

Bell XP-77
  • Typ: jednomotorový jednomístný samonosný stíhací dolnoplošník
  • Pohonná jednotka: řadový motor Ranger XV-770-7 s výkonem 388 kW
  • Výkony: max. rychlost 531 km/h; dostup 9 175 m; dolet 885 km
  • Hmotnost: prázdná 1 295 kg, max. vzletová 1 827 kg
  • Rozměry: rozpětí 8,38 m; délka 6,97 m; výška 2,5 m; plocha křídla 9,29 m2
Bell XP-77 byt navržen jako lehký stíhací letoun z větší části konstruovaný z nestrategických materiálů. Jeho výkony nebyly dobré.

Bell XP-83

Hlavním nedostatkem prvních turbíno­vých motorů byla větší spotřeba paliva. Např. Bellův Aircomet P-59 měl dolet pouhých 386 km. Proto v r. 1944 zača­la společnost vyvíjet  proudový stíhací letoun s velkým doletem. Dne 31. čer­vence 1944 USAAF objednalo dva pro­totypy pod označením XP-83. První z nich vzlétl 25. února 1945. Stejně jako P-59 to byl samonosný středoplošník se zatahovacím podvoz­kem a dvěma turbínovými motory na každé straně pod kořenem křídla. Zvýšení doletu bylo zajištěno většími palivovými nádržemi a vylepšenými motory. Trup XP-83 byl proto hlubší a širší (aby pojal více paliva) a v přípa­dě nutnosti existovala možnost zavěsit dvě  přídavné  nádrže  pod  křídlo. Zkoušky letounu však nakonec proká­zaly nevyhovující výkony a od projektu se upustilo.

Technické údaje:

Bell XP-83
  • Typ: dvoumotorový jednomístný samonosný stíhací středoplošník
  • Pohonná jednotka: proudové motory General Electric J33-GE-5 s tahem 17,8 kN
  • Výkony: max. rychlost 840 km/h; dostup 13 715 m; dolet s přídavnými nádržemi 2 784 km;
  • Hmotnost: prázdná 6 398 kg, max. vzletová 10 927 kg
  • Rozměry: rozpětí 16,15 m; délka 13,66 m; výška 4,65 m; plocha křídla 40,04 m2
  • Výzbroj: šest kulometů ráže 12,7 mm v přídi
Stíhací středoplošník XP-83 byl prvním proudovým letounem konstruovaným pro větší dolet. Pro nevyhovující výkony se však do série nedostat.
Read More »